Jsou chvíle, kdy ani nedutám a jen naslouchám. Tiše a s dojetím. Bývají to chvíle, kdy mi Sandra vypráví příběhy nových esencí. Ta letošní je kouzelnicí času. Velmi se těším, až ji budeme moci okusit a zažít na semináři Duše, který nám v květnu Sandra přinese. Esenci Čas jsem se rozhodla darovat každému, kdo na seminář přijde. A do té doby než ji ochutnáme, jsem sepsala její příběh a proložila autentickými fotkami. Užijte si ho.

„Vedla jsem seminář v našem domě v horách. Byl pro pečlivě vybranou skupinu studentek, které se společně učí už 9 let. Navštěvovaly jsme místa, kde vytvářím esence 28 let. Byla mezi námi velmi láskyplná atmosféra.

Jednoho dne jsem při procházce cítila, že se v pralese aktivuje průvodce. Zastavil mě na místě, kde jsme byly obklopeny spoustou lišejníků Moara. Bylo to velké překvapení a nečekané setkání. Rozhodly jsme se tady zůstat a sdílet tento unikátní okamžik se všemi speciálními lišejníky. Všechny nás obklopily čistou bezpodmínečnou láskou.

Sdílela jsem se studentkami příběh o koni a výrobě Kundalini esence v roce 2000 a v okamžiku, kdy jsem vyprávěla o tom působivém koni, který tehdy přišel, aby mi pomohl s hlubokým smutkem a uvědoměním, vstoupili na scénu 2 koně. Černý a hnědý, kterému říkáme Milky. Jako by i oni byli součástí toho příběhu. Bylo to jako film. Nečekaly jsme to a cítily jsme, že se máme všechny posadit a být v klidu, úctě a vnímat posvátnost tohoto okamžiku.

Mladší Milky se zastavil a pohlédl na černého koně, který kráčel směrem k nám. Začal každé z nás svými ústy očišťovat auru. Čistil naše dlaně a některým i oblast zad. Přesně na stejných místech, jako to kdysi “Kundalini kůň” udělal mně. Všechny jsme zůstaly v extázi a absolutním sjednocení s koňmi. Po posledním doladění nás nechali. Jejich mise byla dokončena.

Time story 1   Time story 3.1

Vstaly jsme a kráčely směrem k vodopádům černé jeskyně. Můj rytmus pohybu se zpomalil a všechny mé smysly zůstaly otevřené a vnímavé vůči zvukům a poselstvím. Náhle jsem se zastavila a otočila. Uviděla jsem obrovský starý strom, který se mi začal představovat a žádat, abych k němu přistoupila blíž.

Byla jsem touto bytostí stromu přitahována. Pozorovala jsem ji.

Pozorovala jsem její větve a její celkové uspořádání: jako socha, která byla formována kmenem s mnoha starými a vzájemně se proplétajícími rustikálními kořeny. V centru jsem viděla tvar srdce a prostor, který vypadal jako stará taška uprostřed větví. Strom vyprávěl příběhy. Mohla bych jim naslouchat hodiny. Jen během té chvíle jsem vnímala, jak se přede mnou míjí celá staletí. Bylo to jako bych se dívala na film.

Time6Anna, jedna z mých studentek, která stála za mou, přišla blíž. V okamžiku, kdy se dotkla stromu, jsem uviděla, jak se sjednocuje celá její roztříštěná část duše, která souvisela s její karteziánskou minulostí a ona se mohla znovu spojit se svým Duchem. Její Duše nalezla mír a naplnění.

Celá skupina se u stromu sešla a společně jsme cítily sílu. Element času navrhoval osud a používal prostor ke svému vyjádření. Ve svém nitru jsem už věděla, že budu čekat na vedení k vytvoření esence.

 

Vydaly jsme se zpět ale ještě než Slunce uzavřelo svůj denní cyklus, navštívily jsme rodinu borovic Ararybá. Chránila zde celé prostředí. Když jsme se vracely domů, čekali nás u branky Milky s černým koněm.

Dva měsíce po této události jsem strom znovu navštívila. Bylo to krátce po té, co jsem obdržela dar v podobě nalezení a vytvoření esence celé rodinky houby Jumping Child. Během prvního lednového úplňku 2018 jsme šli s Maurem ke stromu, abych tam připravila novou esenci. Milky tam na nás čekal a my jsme vstoupili do země víl.

Hloubka a ticho mě vedlo přes dva termití domy, které zde působily jako průvodci prostoru. A strom tam byl. Čekal na mou přítomnost. Položila jsem křišťálovou mísu na velmi speciální místo uvnitř stromu a vstoupila jsem do hlubokého procesu uvnitř sebe.

Time7

Cítila jsem esenci jako stabilizátor čaker. Vnímala jsem, jak je spojena s naší vlastní esencí a odstraňuje sociální masky. Viděla jsem, jak to, co už neslouží poslání naší Duše proměňuje a vede k hlubokému vyjádření toho, kdo skutečně jsme. Element času je s tím zcela propojen a strom je bránou k dosažení všech pilířů, které to formují.

San tree1

Tento strom je ztělesněním Kouzelnice Času a učí nás čemu máme věnovat pozornost a nesoustředit se na to, co není podstatné pro evoluci našeho Ducha. Ale pozor. Umí být i nevypočitatelná a dokáže na naši cestu vnést smysl pro humor.“

 

Bylo pozdní odpoledne uprostřed léta – těžké dešťové mraky pokrývaly oblohu a přinášely krásnou bouřku. Najednou došlo k úplnému posunu v mém vědomí a já se rychle rozběhla zpět ke kraji potoka, kde jsem zanechala esenci z houby. Otevřela jsem láhev tolik očekávané první mateřské esence a vylila ji na zem.

Náhle jsem si totiž uvědomila, že to, co opravdu potřebuji, je voda tohoto letního deště. Poděkovala jsem přírodě za tento dar. Ještě jednou jsem položila houbu do nádoby a běžela pod cypřiše, kde se utvořila krásná duha. Déšť houby pokropil a dotkl se jich i paprsek slunce, který pronikl mezi oblaky. Dévické bytosti se roztančily a začaly si hrát s našimi dětmi, jež vyběhly po dešti ven na hřiště.

jumpingchild2a-min

Houba mi řekla: „Výroba esencí je magický čin plný synchronicity. My houby máme rády déšť a vždy ho oslavujeme. Lidé se potřebují proměnit skrze spontaneitu, jednoduchost a radost dítěte. Správný okamžik pro tuto proměnu nastal právě teď.“ 

JCHtvorba

Děti na farmě si hrály v dešti a já se také rozhodla zapojit do jejich zábavy válení sudů. Esence byla u toho a přijímala všechnu energii tohoto jedinečného okamžiku. Porozuměla jsem jejímu poselství a nazvala ji JUMPING CHILD (Skotačící dítě). Začala jsem si uvědomovat, že každá lidská zkušenost je záznamem a že komunikace mezi mnou jako tvůrcem esencí a dévickými bytostmi bude určovat charakter a výsledky mé práce.

úryvek z knihy Araretama – cesta empatie, Sandra Epstein

Dojídám oběd v jedné restauraci na Václavském náměstí a píšu si otázky a témata do svého sešitu. Za chvíli vyrazím za Sandrou na hotel, abych s ní udělala rozhovor. Pár otázek mám, ale nedaří se mi vymyslet další. Posledních 24 hodin bylo tak hektických, že jsem nenašla ani chvilku se zvnitřnit, naladit a zapsat otázky. A teď, kdy mám půl hodiny na sepsání, tak stará známá „čistá hlava“… Nevadí, nějak to vyplyne. Prostě si to užijeme. Netlač to a uvolni se, říkám sama sobě.

„Hiii, my dear“ píše mi San zprávu a pokračuje „Co kdybychom se potkaly ve městě? Jsem právě na obědě v Como restauraci na Václavském náměstí.“  Usmívám se, protože je tak blízko mě. Sbalím si věci a vyjdu ven, abych udělala pár kroků a usadila se ke stolku venkovní restaurace, kde už na mě čekala.

A tak si povídáme, kladu jí otázky a nahrávám na diktafon, abych měla dost materiálu pro články o esencích a osobním růstu. A jako vždy, je naše setkání plné hlubokých vhledů a magických okamžiků. Prostě to plyne.

Sandra listuje ve svém mobilu a prohlíží fotky, protože se jí díky tomu otevírají vzpomínky. A! „Představ si, že je to přesně měsíc, co jsem znovu vytvořila esenci Yate.“ Bylo to tak úžasné a nepřehlédnutelné znamení, že se nedalo toho nevšimnout. Motýl lítal kolem mé hlavy, před očima a pak najednou přistál přede mnou. A Yate bude jednou z důležitých energií, která bude přítomna na našem semináři Znovuzrození o víkendu.“

„To je úžasné! Představ si, že jsem navrhovala oltář pro náš seminář a vybrala pro něj sošky dvou motýlů.“ říkám jí. Miluji tyto okamžiky, kdy si uvědomíme, že synchronně děláme stejné věci, aniž bychom si to domluvily předem. Toho vzácného propojení si velmi cením.

Sandra v sobě má hodně energie esence Yate.
Kdykoliv jste v její přítomnosti, dějí se nečekané, nové a magické momenty. 

IMG_7815

„V životě máme volbu – můžeme změny vnímat jako zmatek, roztříštění a být z toho ve stresu, ale můžeme mít také otevřené srdce a dovolit si ve změně samotné vnímat KOUZLO nečekaného, magický okamžik, užívat si ji. A to je právě nová úroveň esence Yate.“

A jak si tak povídáme o Yate, zdraví nás z ulice náš společný kamarád z Moravy. Uaaau, neviděli jsme se asi 8 let a potkáme se zrovna takto. Nádhera. Kouzlo nečekaného. Prohodí s námi pár slov, domluvíme si další schůzku a pak už běží dál na koncert Depeche Mode.“Vidíš?“ říká mi San. „A toto je přesně okamžik Yate. Být v lehkosti a užívat si každého momentu, který život přináší.

Těším se velmi na to, až budeme znovu na semináři se Sandrou trénovat lehkost a proměnu a vnášet ji s láskou do instinktivní úrovně, úrovně citu i mysli. Ještě 2 místa jsou volná. Přidáte se nečekaně?

 

Sandra: „Říkala jsem ti, že jsem udělala novou esenci?“

Lenka: „Ano, psala jsi mi jen název. A to, že je z houby, ale nic víc. Jaká je?“

Sandra: „Je osvobozující. Podobně jako Revelacao, ale z jiné úrovně. Pošlu ti její fotku.“

….. čekám

…… čekám

…… přišla fotka Marupiary

marupiarablog1

Sandra: „Houbě se nějak nechce ale Marupiara k tobě prošla.“

A tak se zhluboka nadechuji a čerpám to kouzelné růžové světlo Marupiary. Pomůže mi vidět a uvědomit si proč se bráním přijetí obrazu nové Liberation.

Čekám, co se objeví. Cítím, že je přede mnou nějaká stěna. Vnímám ji jako plexisklo, do kterého narážím, a které mě nechce nikam pustit. Je průhledné, takže mám pocit, že jsem otevřená, ale je tady mezi mnou a světem.  Zatím netuším, kde se kolem mě vzalo a co znamená, ale už ho alespoň vnímám.

Přišla houba.

Liberationblog

Nejdříve se na ni dívám přes plexisklo. Nechci ji cítit. Jo, hezký obrázek, ale nechci to cítit.

Lenka: „Sandro, když se na ni koukám, strašně toužím obejmout ten strom a splynout s ním.“

Sandra: „A to bys právě měla pustit.“

Něco ve mně puklo, jak jsem se lekla. V tu chvíli přišla fotka detailu houby a mé plexisklo se rozpustilo. Mám pocit, že mohu dýchat. Mám pocit, že mohu být sama sebou. Mám pocit, že mohu tvořit tak, jak to cítím já.

Liberationblog1

Pouštím se. Pouštím se hodnot a frází, pouštím se pravidel, která jsem si sama vytvořila, abych sebe chránila. Pouštím se toho, co nejsem já. Pouštím se té bolesti z toho, že jsem nemohla tvořit za sebe ale jen v síti předsudků toho, co by se mělo a jak by se mělo. Už tvořím jinak. A vím, že to je jen začátek, protože esence se narodila teprve 23. 3. 2017.

Liberation brzy přiletí k nám. Jako první ji budou moci ochutnat účastníci semináře ZNOVUZROZENÍ, které Sandra v Praze provede osvobozujícím tanečním rituálem. (Ps: Posledních 8 míst je ještě k dispozici.)

adelavyvialova.czJmenuji se Adéla Vyvialová a v květnu loňského roku jsem se zúčastnila semináře Klič aneb archetypy šamanských tradic, který vedla Sandra Epstein.

Celý seminář i následné období bych nazvala přeprogramování celé mé bytosti. Došlo k celkové změně mého žebříčku hodnot směrem ke svobodnějšímu projevu a komunikaci.

Tato zkušenost byla pro mě natolik významná, že nemohu jinak, než ji sdílet s nadějí, že přinese i dalším lidem alespoň zlomek prospěchu, který vnímám ve svém životě já.

Během semináře jsem pochopila opravdu mnoho malých, ale pro mne zásadních drobností, týkajících se nadhledu na sebe, život i druhé. Za největší přínos však považuji rozšíření mé životní zkušenosti o prvek Ohně a vše co s sebou do života přináší. Proto jsem si na konci semináře vybrala esenci ohně (HOPE – Vizionář), kterou Sandra pro tento seminář vytvořila.

Během následujících týdnů, kdy jsem užívala esenci a trávila prožitky ze semináře, jsem začala objevovat sílu vlastního autentického projevu a jakousi KULTIVACI VOLBY. Kultivaci volby ve smyslu nového způsobu rozhodování, které bylo postaveno na zcela jiných základech než doposud. Abych to vysvětlila, uvedu příklad:

„Na cestě vlakem mě spontánně napadlo napsat si na papír všechna slova, která mne naplňují nadšením, silou, zkrátka mají pro mne smysl. Po dopsání posledního slova a následném pohledu na tento list papíru, jsem ve své vlastní zkušenosti pocítila mohutnou sílu ohně, jako bych celá vzplála významem. Popsala bych to jako radost z vlastního sebevyjádření, vyjádření svého snu, své kvality, schopnosti a touhy ji naplnit.

V ten moment došlo k zásadní změně, tato zkušenost mne vedla k uvědomění si principu naplněného života, síle vlastní volby a rozlišování toho, co opravdu cítíme ve svém životě, jako smysl dávající a co naopak jako „to, co by se mělo“. Ono se to může zdát jako nepodstatné toto rozlišování, ale mou zkušeností je, že právě tato volba mezi tím, co je pro nás smysluplné a co nikoli, je tím hlavním prvkem, který ovlivňuje kvalitu našeho života jako celku.“

Nutno však dodat, že je tento proces z velké části bolestivou zkušeností. Odhalení všech věcí, které pro mne nejsou opravdu vnitřně důležité a vzdání se těchto berliček často bolí, ale přináší opravdové osvobození, osvobození k novému obzoru.

Přirovnala bych to, jako když vylezete na kopec za vašim domem a náhle uvidíte „nový svět“, přestože zde byl pořád, vy jej vidíte až nyní. Došlo k rozšíření obzoru, což přineslo nový pohled. Právě nový pohled je pro mě momentálně tím nejcennějším, je silou dávající možností k přijetí PROMĚNY života a POCHOPENÍ sebe i svého okolí.

Seminář a setkání s esencemi Araretama jsou pro mne opravdu cennou zkušeností, spíše než kopec mi to ale připomíná túru v pohoří Kavkaz :) Děkuji za tuto zkušenost.

Adéla Vyvialová

www.adelavyvialova.cz/zahrada-esenci/

 

 

Drazí a báječní studenti a přátelé,

enthusiasmprocházíme velmi nestabilním obdobím. Ta nestabilita se týká toho, na čem stavíme, našich kořenů a hodnot a toho, čemu věříme. Je tak snadné ztratit důvěru a stát se velmi nejistým. Nacházíme se v období polarizace.

Ale to není na závadu! Je jen podstatné, abychom si byli velmi a to VELMI VĚDOMI toho, že lidstvo v určitých časech prochází vlnami cyklu, jakým je právě tento.

To NOVÉ už začíná klíčit. A stejně jako dítěti v prenatálním období, i tomuto chvíli potrvá, než jej uvidíme. Proto podstatou našeho přístupu a chování v tomto čase je, abychom tomu novému světlu v nás věnovali pozornost a důvěřovali, že se probouzí. MY jsme ti, kteří jej mají vnést do krve našeho druhu.

V roce 2017 vám přináším seminář ZNOVUZROZENÍ a připravuji pro vás průvodce pro uvědomění a emoční podporu pro tento proměnlivý čas. Budeme se věnovat těmto krokům a oblastem:

Esence, které připravuji pro tento seminář, nesou klíčové ingredience pro toto období:

víra a radost

Připravuji originální směsi jen pro tento seminář, jejichž základem budou také esence nádherných růží.

S láskou a vírou

Sandra Epstein

Marupiara copyV dubnu 2001, během Velikonoc, se objevila esence Marupiara. Vznikla z pestrobarevných květů stromu Manacá da Serra, který roste v atlantském deštném pralese. Na všech svazích Serra do Mar a na horských pásmech Mantiquiera probíhalo tehdy výjimečné období rozkvětu, naše údolí Tauá-Curi se doslova koupalo v okouzlující atmosféře zlatého světla.

Marupiara pročišťuje naši intuici a otevírá nám vnímání širších perspektiv života ve smyslu holistické vize, umožňuje nám zavlažit ji hojností a láskou.

Působí na šestou čakru jako sprcha, jako když se svět výbuchem štěstí rozzáří purpurovou, fialovou, růžovou a bílou barvou. Její jméno znamená v jazyce tupí-guaraní „BÝT ZA VŠECH OKOLNOSTÍ SILNÝ A PLNÝ ELÁNU“, což přesně vystihuje význam této esence.

ukázka z knihy Araretama – cesta empatie, Sandra Epstein

Celebracao„Často jsme v období přechodu paralyzováni, v úzkostech a depresi, a nejsme s to komunikovat s duchovní stránkou svého vědomí. Nahrazujeme při tom univerzální pravdu a bdělost běžnou světskou logikou a omezeným zvykovým vnímáním zaměřenou pouze na materiální stránku reality.

Dochází k tomu v důsledku dobrovolně přijatého odporu, který souvisí s naším strachem ze změn.

Esence Celebracao pomáhá právě v takových procesech přechodu, umožňuje nám prostřednictvím důvěry a radosti oslavovat každodenní život. Díky ní je mysl synopticky propojována s vyšší inteligencí.“

Araretama – cesta empatie, Sandra Epstein

Yate

Nejčastější otázkou na seminářích o esencích bývá: „Zabila jsi toho motýla, abys vytvořila esenci?„. Jak se esence z motýla stvořila si můžete přečíst v ukázce z knihy Araretama – cesta empatie.

Již nějakou dobu jsem pozorovala, že se ve mně probouzejí nové formy vědomí a měla jsem pocit, jako bych se nacházela v čerstvém jarním vzduchu, kdy se Země chystá k novému zrodu a obnově životního cyklu.

Vyšla jsem si ven a procházela se podél usedlostí. Narazila jsem přitom na stovky nádherných poletujících motýlů, užívajících si hojnosti, kterou poskytovala zahrada. Na chvíli jsem se zastavila a pozorovala je. Obdivovala jsem se kráse a půvabu jejich vzdušného tance.

Prosila jsem – ve skutečnosti beze slov – o jasnou zprávu, zda opravdu má být z těchto překrásných, symbolických stvoření vytvořena esence. V půli cesty padl můj pohled doprostřed pěšiny, kde odpočíval motýl s nádhernými křídly zvednutými a sepnutými nad tělem. Zastavila jsem se a bez hnutí stála před touto bytostí. Zvedla jsem ruce nad hlavu, napodobujíc motýlovu pozici, a zavřela oči: „Je to znamení, o které jsem žádala?“. Motýl zvolna spustil svá křídla, což se dalo chápat jako výraz souhlasu, a opět zůstal bez hnutí.

Nabrala jsem vodu do křišťálových nádob a položila je doprostřed blízkého eukalyptového háje, kde se také slétali motýli k tanci v paprscích slunce, které probleskovalo mezi stromy. Posadila jsem se, abych mohla vše dobře pozorovat. Brzy jsem byla schopna zahlédnout, jak se po každém přeletu motýla nad křišťálovou mísou objevilo něco, co by se dalo popsat jako viditelné energetické pole, jímž motýlí energie protékala do vody v nádobě. Hlas řekl: „Jdi ke stromům Manacá a sesbírej květy, které spadly z jejich větví. Vyber z nich tři a polož je do nádob.

Esence se jmenuje Yate, což je pojem z jazyka Fulni-O. Označuje larvu živočicha, jenž se nejdříve jako housenka živí hojností země a pak vylučuje ze svého těla sekrety, z nichž spřádá svůj zámotek. S každým vláknem se larva víc a víc přibližuje proměně v motýla. Motýl však musí dokončit celý cyklus a naklást nová vajíčka, aby mohlo dojít k jeho obnově. Ani jedno ze stádií této bytosti nepředstavuje konec nebo začátek; jedná se o věčný symbol hada zakusujícího se do svého vlastního ocasu nebo jinak řečeno: „Jak tomu bylo na počátku, tak je tomu teď a bude i navěky – svět bez konce.

Poznámka: 

Proces tvorby esence je komplexnější a zahrnuje procesy, které nasbíranou energii ve vodě ukotví, zafixují tak, aby tuto informaci nic nepřepsalo. V tomto je Sandra Epstein skutečným Mistrem a způsob, jak toho dosahuje je jejím „výrobním tajemstvím“. 

Renascer copy„Počátek XXI. století je spojován s obrovskou transformací: jako postindustriální společnost přemosťujeme období důvěry ve vztahu k prostoru, ve kterém se pohybujeme, rosteme, rozvíjíme, expandujeme, vynalézáme, zdokonalujeme (průmyslový věk, 19. století) do období, které nazýváme “tekutá společnost.”

Na jednu stranu se můžeme dotknout míst, aniž bychom se zvedli ze židle, můžeme hovořit s různými kulturami a globálně rozumět tomu, co se všude děje. Na druhou stranu se lidské vztahy stávají nejistým místem: vytvářejí úzkost, dopamin, rychlé reakce a fragmentované informace. Toto vše je součástí tohoto úžasného období změn.

Náš práh trpělivosti je menší a menší a toto jsou propasti, kterým bychom měli porozumět, abychom se dokázali přizpůsobit, byli v synergii a pomohli času vytvořit skutečný zdravý prostor k životu.

Tenká linka v souvislosti se sociálními hodnotami, mezi přijetím nebo omezením, není vyřešena a je zcela zásadní, abychom našli pohybující se vortex, který můžeme následovat na cestě evoluce a ne kráčet zpět. Velice často nás programy o vůdcovství povzbuzují, abychom nalezli svůj proud, ale my také potřebujeme věnovat pozornost tomu, abychom nezůstávali stále stejní.

Relativita pocitů, myšlenek a chování musí najít svůj střed!

Jako milovnice antropologického dědictví lidstva, jež bylo vytvořeno v průběhu tisíce let, se tentokrát zaměřím na synergii mezi šamanským jazykem a kvantovou vědou. KLÍČEM je zavazadlo, které si s sebou jako kosmičtí cestující bereme a základní elementy, které jsou neměnné i přes tyto “tekuté” časy.

s láskou

Sandra Epstein
únor 2016